Skončíme jako lidojedi na Velikonočním ostrově?
(studenti 2.A) V pátek 1. března zavítal na Gymnázium Joachima Barranda sociolog z Masarykovy univerzity v Brně Mgr. Lukáš Kala. Přednášel nám na zajímavé téma - „Energetický kolaps civilizací“. Jeho vystoupení bylo součástí cyklu přednášek brněnských vysokoškolských učitelů v rámci dlouholeté spolupráce „Partnerství ve vzdělávání“ .
(Michaela Křenková 2.A)
Hned po ránu jsme se přesunuli do velkého sálu a usadili se. Asi po deseti minutách přišel sympatický pán a zeptal se nás, jak si myslíme, že by vypadal svět bez elektřiny. Vysvětloval nám, jak žili lidojedi na Velikonočním ostrově a ukázal nám, že v takové krizové situaci, jako je blackout, se chováme velmi podobně. Jako příklad nám uvedl, že pokud ve městě vypadne na dlouhou dobu elektřina, většina obyvatel zpanikaří, zvlčí a začnou se navzájem vykrádat a vraždit kvůli hloupostem. V takovém stavu dokáží zničit město za tři týdny.
Po zodpovězení této otázky se nás zeptal, jak dlouho si myslíme, že vydržíme s ropou. Vysvětlil nám, že když byla ropa objevena na konci 19. století, nikdo nepředpokládal, že nám dojde tak brzy. Následně nám ukázal kopcovitý graf, na kterém bylo vidět, že prvních 150 let se množství objevené ropy neustále zvyšovalo. Ale zanedlouho dorazíme na vrchol kopce a pak si lidé uvědomí, že s ní není dobré plýtvat.
Na konec se s námi všemi rozloučil a my mu odpověděli potleskem. Mně osobně tato přednáška přišla velmi zajímavá.
Kolaps se blíží
(Jiří Brodina, 2.A)
Dne 1. března 2013 se studenti Gymnázia Joachima Barranda zúčastnili přednášky o kolapsu civilizace, jejímž autorem byl environmentalista Mgr. Lukáš Kala z Masarykovy univerzity.
Přednáška informovala o tom, že v historii lidstva každá existující civilizace dosáhla svého vrcholu a poté nastal její kolaps do sebe. Příkladem kolapsu civilizace může být starověký Řím, mayská civilizace nebo civilizace na Velikonočním ostrově. Hlavní důvody kolapsu těchto civilizací byl stále složitější systém, vyčerpání zdrojů a neustálá expanze. Výjimečně existují civilizace, které přetrvaly již několik tisíciletí. Mezi ně patří například Čína nebo Indie.
Nejvíce mě zaujala část, která pojednávala o zániku civilizace na Velikonočním ostrově. Tato civilizace byla velmi vyspělá v době svého největšího rozkvětu měla až třicet tisíc členů. Díky úplnému vykácení stromů na ostrově si obyvatelé způsobili, že na ostrov přišlo neustálé sucho. Kvůli tomu se stal ostrov téměř neobyvatelný a civilizace zanikla. Když na Velikonoční ostrov připluli první Evropané, nalezli pouze pustý ostrov a skupinu zdivočelých domorodců. Jediné, co po této civilizaci zbylo, jsou obří kamenné sochy, které jsou rozmístěny kolem celého ostrova.
Z historie bychom se měli poučit. Naše civilizace dosáhla už svého vrcholu. Neměli bychom tolik plýtvat ropou a šetřit přírodní zdroje. Jinak by nás mohl potkat stejný osud jako zaniklé civilizace. Na kolaps civilizace se v naší době připravují někteří lidé a skupiny. Jednou z nich je hnutí Survivals. Členové tohoto hnutí se učí staré techniky, aby mohli přežít. Dalším hnutím jsou například „No impact man“, kteří se snaží žít tak, aby neprodukovali žádný odpad. Myslím si, že bychom všichni se měli snažit chovat se k přírodě šetrně, aby ani naše civilizace nezkolabovala.
Co byste měli vědět- aneb kolaps Země
(Nikola Davidová, 2.A)
Dne 1.3. 2013 se v berounském gymnáziu Joachima Barranda uskutečnila přednáška o energetickém kolapsu civilizací.
Délka přednášky byla cca čtyřicet pět minut.
Žáky jí provázel Mgr. Lukáš Kala z brněnské Masarykovy Univerzity.
Zúčastnil se jí druhý ročník, tercie a kvarta. Téma nebylo zaměřeno přímo jako vzdělávací, spíše aby si studenti uvědomili, co se na Zemi děje.
Na začátku se mluvilo o Velikonočních ostrovech. Hovořilo se o historii a obyvatelstvu na ostrovech.
Dále přišel na řadu problém týkající se nedostatku ropy.
Spousta lidí si totiž myslí, že ropa a její naleziště budou na světě pořád. Mgr. Kala vysvětloval, že nalezišť ropy je mnoho. Problém však bude v tom, jak se k ropě dostat. ,,Nevyplatilo by se investovat do něčeho, co by poté nevynášelo“, řekl Mgr. Lukáš Kala.
Cílem této přednášky bylo pochopit, co se na zemi vůbec děje.
Utvořit si na to svůj názor. Uvědomit si, co pro svět vlastně děláme nebo neděláme.
Bude blackout,nebo ne..?
(Štěpánka Kristová, 2.A)
Každá doba má své klady i zápory. Tento problém se týká energie…
Dříve lidé pracovali tolik, kolik potřebovali, protože nebyla žádná jiná síla, která by za ně práci udělala. Postupem času si to ale začali zjednodušovat různými hospodářskými zvířaty, ale s postupem času začali přicházet na to, že se dá energie získat z úplně něčeho jiného. A když byla objevena ropa, v tu ránu začalo lidstvo přestávat pracovat a spoléhali jen na energii získanou z ropy… Z té se postupem času začalo vyrábět téměř všechno. Ropa je všude kolem nás, oblečení ve kterém chodíme, potraviny které jíme jsou vypěstované za přispění ropy.. A největší spotřebou jsou auta a všechny vozy poháněné benzínem.
Každému je ale jasné, že zásoby jednou dojdou, v dnešní době je sice spoustu návrhů “co potom“, ale ani jeden se nevyrovná energii,kterou získáváme z ropy. Je tu také možnost, že začne docházet k výpadkům proudu,takzvaným blackoutům.
Konec našeho lidstva
(Jitka Kutzendörferová, 2.A)
Okolo Velikonočního ostrovu je mnoho otázek. Jak dokázali lidé přenést obrovské kameny a vytesat z nich Moai sochy? Pravdou je, že Polynésané, kteří na ostrov přijeli na dřevěném voru, byli zdivočelí. Ve společenství panoval kanibalismus, lidé neměli co jíst. Přivezli si s sebou pouze slepice, jejichž kosti se našly při geologickém průzkumu. Po nějaké době půda, ačkoli byla sopečného původu, přestala být úrodná.
Velikonoční ostrov není jedinou ukázkou problémů. Když měla přijít krize do bulharského města, lidé radši odjeli, přestěhovali se. Ve městě zůstalo pouze pár obyvatel, kteří město rabovali. Z vlaků si udělali barikády, válčili mezi sebou. V čele bylo několik nepříčetných policistů, kteří město ovládli a diktovali lidem, co mají dělat a tím je děsili.
Lidstvo v dnešní době je celkem složitě odkázané na energii. Co ale bude, až nám dojde ropa? To je otázka, kterou si spousta lidí nechce pokládat. Ropa dochází- ačkoli ještě někde je (například v Mexiku) , nevyplácí se ji těžit. Když jsou náklady 2:3, už se zamýšlíme, jestli se těžba vyplatí a je dobré riskovat. Náklady na těžbu bývají vyšší, než samotný tento dar od přírody.
Doba, ve které žijeme, nám určuje, co máme dělat. Jsme odkázáni na supermarkety, techniku. Svým způsobem jsme nepřizpůsobiví. Ale život bez elektrického proudu si dokážeme jen těžko představit. Ale když by tato situace – BLACKOUT- nastala, dokážeme se o sebe postarat?
Jeden fyzik před mnoha stovkami let řekl: ,,To, co je složité, směřuje k záhubě. Vesmír je složitý- pořád se tříští na menší a menší kusy, až se jednou roztříští na milimetrové kousky.“ A tak bychom asi měli naši složitou dobu co nejvíce zjednodušovat……
Blackout hrozba zítřka
(Lucie Podskalská, 2.A)
Dne 2. března 2013 se na berounském gymnáziu konala přednáška pod vedením Mgr. Lukáše Kala z Masarykovy univerzity. Již zmíněný přednášející vyslovil svou teorii o tom, proč by měla jednoho dne vypnout všechna elektřina.
V přednášce se dalo dozvědět, že zásoby energie se urychleně vyčerpávají a zdrojů, kde by se energie dala získat, již není příliš mnoho. Ropa a další zdroje se neustále zdražují a je jisté, že cena získání této energie pořád poroste. Proto se jednoho dne musí lidstvo připravit na nejhorší dobu, kdy již nebude ropa, vypne elektřina a lidé budou muset začít hledat nové zdroje energie, aby opět nežili jako ve starověku.
Hrozba blackoutu však není jen hrozbou vzdálené budoucnosti, může se stát již zítra. Nejvážnější následky měl prozatím blackout v Aucklandu v USA v roce 1998. Zasáhl sice "jenom" 1 milion obyvatel, s důsledky blackoutu se ale město nevyrovnalo dodnes. Zpočátku jednoduchá porucha na VN kabelu vyvolala řetězec dalších poruch na kabelech. Po každé opravě kabelu a následném připojení napětí došlo k závadě na dalších místech. Tento stav, kdy obchodní centrum města bylo zcela mimo provoz, trval 5 týdnů! Denně spotřebovaly nouzové agregáty 1 milion litrů nafty. Za tu dobu opustila město velká část obyvatel, ale také banky, univerzity, významné firmy… Drobným podnikatelům stát doporučil ohlásit bankrot a po zklidnění situace začít znovu.
Energetika v České republice již jednou byla na pokraji blackoutu. Nouzový stav, vyhlášený ČEPS 24. července 2006, nebyl typickým blackoutem ve smyslu fatálního dopadu na odběratele. Žádnému spotřebiteli v ČR nebyla dodávka elektřiny přerušena. Vlivem vyhlášených regulačních stupňů museli však velcí spotřebitelé omezit odběr. V současné době se v Německu postavila rozsáhlá síť větrných elektráren, ovšem energetická přenosová soustava není na takové množství energie dimenzována. Za souběhu určitých nepříznivých okolností může k blackoutu v Evropě dojít prakticky ihned.
Plošný výpadek elektřiny na velkém území (blackout) je kritická událost pro celá města, regiony, státy, kontinenty. Zatímco ostatních strategických surovin mají státy zásoby na 90 dní, elektřinu skladovat nelze. Vyrobená energie se musí hned spotřebovat. Co se nevyrobí, nemáme. Připravte se, blackout se může stát kdykoli.
Čeká nás stejný osud jako římské impérium a Velikonoční ostrovy?
(Anna Zlámalová, 2.A)
Otázkou nejméně každého druhého člověka je: Kam naše civilizace spěje? Na to se dá snadno odpovědět v porovnání s již už zaniklými společnostmi, jako jsou například Mayové. Avšak ne všechny společnosti dopadly stejně. Některé zanikly zcela a nenávratně, ale některé přežily až do dnešní doby. Jako třeba obyvatelé Velikonočních ostrovů, kteří měli vlastní civilizaci z důvodu izolace od okolního světa. Úspěšně takto přežívala téměř 1000 let. Proč tedy zanikla? Na tuto otázku se ptá i spisovatel Jerede Diamond, který právě o kolapsu různých společností píše ve své knize Kolaps.
Jak to souvisí se zánikem civilizace, kterou známe dnes? Pro obyvatele Velikonočních ostrovů byly velmi důležité stromy. Byl to zdroj všeho, co pro ně bylo potřebné, od topiva, až po kanoe na rybolov. Pro nás jako dnešní civilizaci je to ropa. Neobnovitelný zdroj, bez kterého si zatím nedovedeme náš svět představit. Dříve levná a snadno dostupná věc, dnes postupný nedostatek, na kterém je lidstvo závislé.
Málokdo si uvědomuje dopad situace, která nás podle všeho čeká. Rostoucí nezaměstnanost, chudoba, hlad... To všechno jsou jevy, které jednou, společně se zhroucením společenského systému, způsobí úplný zánik západního světa. Stejně jako ostrované neměli před zničeným prostředím svého domova kam utéct, nemáme ani my, moderní pozemšťané z našeho pozemského "ostrova" kam odejít.
Hubíme svou planetu
(Nela Rajtmajerová, 2.A)
Vymře lidstvo stejně jako kdysi na Velikonočním ostrově jeho původní obyvatelé? Dojdou v nejbližších desetiletích zásoby ropy na Zemi? Uchytí se nové technologie i přesto, že jejich realizace a uvedení do provozu je téměř neziskové? Tato témata s námi otevřel Mgr. Lukáš Kala.
Přirovnat dnešní několikamiliardovou populaci ke stovkám, možná pár tisícům Polynésanů je odvážné. Připomněli jsme si jejich osud. To, jak o Velikonoční neděli ostrov objevil Jacob Roggeveen, jak byla jejich krajina zpustošená. V této době, tedy v 18. století, zde vládl hladomor. Lidé postupně likvidovali veškerou faunu i floru. Nezastavitelně vysychaly přírodní zásoby vody a v některých případech byl následkem toho všeho kanibalismus. Položme si však otázku. Je možné, že i my sami si zničíme své město, stát potažmo celou Zemi jen proto, že se budeme muset nějakým způsobem uživit? A co další generace, naši potomci. Budou mít co jíst, pít, dýchat? Před námi je další problém, a to docházející ložiska ropy. Snad každému z nás dojde, že je to problém velkých rozměrů. Můžeme lidem doporučit přestěhovat se do nějaké chýše, která by naší planetě tolik neškodila. Ale pomohlo by to po takové době?
Naděje umírá poslední, a tak můžeme doufat v Kanadské ropné písky, které by mohly celou hrozbu na malý okamžik pozastavit. Další z možností je jen přihlížet, jak se náš vesmír roztahuje, naše Země ničí a pár nadšenců se to snaží změnit. Avšak celý tento problém nikdy nebude vyřešitelný.
