Exkurze na malou vodní elektrárnu Hýskov
(Jana Hronková) Většina obyvatel Česka si pod pojmem „vodní elektrárna“ vybaví některou z největších českých vodních elektráren: Orlík, Slapy nebo Lipno, které jsou součástí vltavské kaskády a umožňují výrobu levné a ekologicky čisté elektřiny k využití zejména v době energetických špiček. Další takto velké vodní elektrárny se už u nás asi už nepostaví, ale vůbec to neplatí pro malé vodní elektrárny s výkonem v řádu desítek až stovek kilowattů. Jejich výstavba totiž nevyžaduje masivní zásahy do krajiny, ani enormní investiční náklady. Na malou vodní elektrárnu Hýskov se v pátek 13.9. vypravili i studenti Sexty.
Šli společně pěšky po cyklostezce (někteří i místní byli v těchto místech poprvé). Na elektrárně je pak pan ing. Miloš Švestka zasvěceně a odborně seznámil s veškerým zařízením elektrárny, vysvětlil základní parametry stavby a provozu, popsal stavbu a realizaci nezbytného rybího přechodu, zodpověděl dotazy. Princip fungování všech současných vodních elektráren je v podstatě stejný – přeměna energie proudící vody v energii elektrickou prostřednictvím vodní turbíny spojené s elektrickým generátorem. Malé vodní elektrárny většinou pracují na menších tocích, jejichž průtok se mění v závislosti na ročním období a úhrnu srážek. Na rozdíl od velkých vodních elektráren se přitom musejí obejít bez vysokých hrází zajišťujících potřebný spád a stálou zásobu vody, jejichž výstavba je nereálná z ekonomických i ekologických důvodů.
Studenti viděli i technické plánky stavby, dozvěděli se, že malé vodní elektrárny neprodukují žádné emise ani odpady, obejdou se bez zásobování palivy a nemají přílišné nároky na údržbu. V podstatě jediným ekologickým úskalím malých vodních elektráren může být jejich potenciálně negativní vliv na ekosystémy toků, jejichž vodu využívají.
Podobná elektrárna je na Berounce ještě i v Nižboře, tak snad někdy příště!