Drážďany pod drobnohledem studentů
Zorganizování poznávacího zájezdu Zimní Drážďany, který se ukutečnil 19. 12. 2013, dostali naši studenti jako vánoční dárek od paní profesorky Moravanské. Svůj dárek si jich vybralo víc než 40. O programu v autobuse po cestě do Drážďan, o okružní komentované jízdě celým městem, o prohlídce historických, současných a v neposlední řadě i vánočních reálií Drážďan si více přečtěte z postřehů zúčastněných studentů.
Návštěva Drážďan
Ve čtvrtek 19.12. jsme se se školou vydali na zimní výlet do Drážďan. Sraz jsme měli v 6:50 před školou a v 7:00 jsme vyráželi směr Německo. Cesta trvala asi 3 hodiny a během ní jsme si mohli povídat, dívat se na film o přírodě a na Popelku, pozorovat krajinu nebo spát. Když jsme přijeli do Drážďan, přidala se k nám naše průvodkyně. Následující 2 hodiny jsme projížděli městem skrz naskrz, abychom si ho co nejlépe prohlédli a přitom jsme poslouchali zajímavý výklad, který nám naše průvodkyně poskytla. Dozvěděli jsme se něco o historii města, čtvrtích a o současnosti. Poté jsme zastavili u mlékárny a obchodu s hořčicemi, kde jsme měli půl hodinu volno, abychom se mohli podívat dovnitř, něco si koupit nebo jen ochutnat nějakou hořčici. Pak už jsme dorazili do centra, zastavili přímo u zámku Rüstkammer, do kterého jsme šli na prohlídku.Ještě předtím jsme mohli jít na trhy v těsné blízkosti a koupit si tam něco k jídlu. Před prohlídkou jsme se rozdělili na 2 skupiny. Jedna si šla prohlédnout poklady Augusta Silného a Saska a druhá byla v Turecké komnatě. Po prohlídce jsme dostali hodinu a půl volno, abychom si mohli zhlédnout město, trhy nebo si jen skočit do McDonaldu. My jsme šli přes trh Weihnachtsmarkt, kde jsme si koupili pozdní oběd a pak jsme se vydali do galerie Altmarkt. Po návratu jsme se vyměnili, abychom všichni viděli všechno a když jsme byli rychlí, mohli jsme se ještě stihnout vrátit do města. V 18:00 jsme už museli být zpátky před zámkem. Rozloučení s naší paní průvodkyní, poslední pohled na večerní Drážďany a nasedáme do autobusu připraveni na zpáteční cestu, během níž si pouštíme film Hobbit.
Do Berouna jsme dorazili po deváté večer a domů jsme už jeli každý se svými rodiči. Po celou dobu byla příjemná atmosféra, získali jsme spoustu nových zážitků a těšíme se, že zase někam pojedeme.
Judith Mutombo, kvarta
Zelené město
Dne 19.12. jsme se sešli ráno po šesté hodině a vydali na cestu do zeleného města – Drážďan. Doprovodem nám byly paní profesorky Štěpničková a Moravanská. Když jsme přijeli do Drážďan, přidala se k nám ještě průvodkyně Steffi, která nás zasvětila do krás města. Navštívili jsme starou mlékárnu i obchod s různými druhy hořčic. Mohli jsme dokonce ochutnat oslnivě růžovou a modrou hořčici, ale i přes nevábnou barvu byste její chuť od té normální nerozlišili. A to nejhlavnější je, že jsme navštívili veřejné umělecké sbírky v Drážďanech v krásném rezidenčním zámku. Mně tam nejvíc zaujala sbírka Grünes Gewölbe – Zelená Klenba. Kdo to neviděl, tomu snad ani není možné dostatečně vysvětlit, co je zde vlastně k vidění. Od důmyslných pohárů, které vás praští křídly, když z nich nepijete s dostatečnou graciézností, přes loď vyřezávanou z horského křišťálu až po vynález naplněný vínem, který jezdí po stole a bohyně Artemis z něj vystřelí šíp na toho, komu je souzeno to vypít. Také jsme byli nasávat vánoční atmosféru a nakupovat dárky na trhu. Myslím si, že celkově šlo o velmi podařený výlet.
Anna Hirnerová, kvarta
Přesto, že jsem Drážďany navštívila po několikáté, novinkou pro mě byly nedávno zpřístupněné expozice v prostorách drážďanského zámku mapující sběratelskou činnost místních feudálů.
Tradičně jsme navštívili Frauenkirche (doslovný překlad „Kostel (naší) paní, česky kostel Panny Marie). Teprve nedávno byl znovu postaven z trosek po bombardování, které spojenci uskutečnili na konci 2. světové války. V 80. letech minulého století jsem tyto trosky navštívila jako studentka gymnázia. Mám dodnes živou vzpomínku na trčící zbytky zdiva kostela nad rozvalinami okolních zřícených budov…. Se studenty, kteří s námi zůstali i po oficiálním rozchodu skupiny na vánoční trhy, jsme tentokrát sestoupili do sklepení Frauenkirche, kde je v některých hůře větraných místech stále cítit dehtový zápach po válečném ničivém požáru.
K celodenní pohodě přispěla paní průvodkyně Steffi, která roztomilou „českoslovenštinou“ vedla v podstatě celodenní výklad a ukázala nám ta nejzajímavější místa současných, historických i vánočních Drážďan.
Zájezdu do Drážďan jsem se zúčastnila jako pedagogický dozor, populizátor akce mezi studenty a v neposlední řadě jako autor této reportáže, kterou jsem poskládala z postřehů zúčastněných studentů a svých osobních zážitků.
Marie Štěpničková