Jak jsme se vydali Cestou snů...
(Anna Marková) Od 3. 4. do 18. 4. 2008 probíhá v prostorách našeho gymnázia výstava uměleckých prací čtyř autorů – studentů septimy. Shlédnout můžete kresby a malby Pavlíny Morávkové, Anny Markové a Karla Kolmanna a fotografie Pavla Matouška. Výstava se nachází v prvním patře budovy a přístupná je každý všední den od 10 do 16 hodin.
Dne 3. dubna, již od časného rána, jsme se věnovali přípravě na odpolední vernisáž výstavy, kterou jsme ne zcela bezdůvodně nazvali „Cestou snů“. Za skutečně nedocenitelné pomoci spolužáků se nám povedlo krátce před zahájením oné „velké události“ dokončit všechny přípravy, a tak když se odpoledne začali do velkého sálu scházet po malých skupinkách naši příbuzní, profesoři, přátelé a známí, bylo již vše připraveno. Obrazy a fotografie na nás shlížely z osvícených zdí, stoly byly plné dobrot, které připravili naši blízcí... a to už na podium vystoupila Šárka Šmotková ze 3.B a vzápětí za ní Alena Bulvasová ze septimy, aby přivítaly naše hosty a představily nás.
Program zpestřili hudebníci, kteří nám přišli zahrát: nejprve klavírista Tomáš Bauer ze 3.A, jehož vystoupení jsme sledovali se zatajeným dechem. Po něm na scénu vběhli Honza Veselý a Tadeáš Peták ze skupiny „Těžko říct yak“. Objasnili nám, že ač skupina T.Ř.Y. má čtyři členy, přišli oni dva. Vzápětí zahráli píseň z vlastního repertoáru s názvem Inzerát, po níž následovalo množství dalších skladeb, kterými doprovázeli vernisáž až téměř do konce.
Výstava oficiálně začala a pak už se návštěvníci přemístili ke stolům s občerstvením a následně se věnovali hodnocení našich prací.
Když jsem viděla, kolik lidí se přišlo na výstavu podívat a slyšela kladné ohlasy na naše díla i na vernisáž samotnou, konečně jsem si mohla říct: „ano, to, co děláme, skutečně má smysl“. A tuhle myšlenku mi potvrdil i spokojený výraz ve tváři mých tří „kolegů“.
Než odešli i poslední návštěvníci, začalo se již připozdívat a do sálu se sešli na zkoušku herci ze školního divadelního spolku OSN. Jim se premiéra blíží, my už ji máme úspěšně za sebou, takže hodně štěstí i jim.
Na závěr děkuji za nás čtyři všem, kdo se třeba jen sebenepatrněji zúčastnili příprav či vernisáže samotné, děkuji profesorům, že přišli a vedení školy za poskytnutí prostor a trpělivost s našimi častými návštěvami ředitelny během příprav. Děkuji všem za rady a nápady a nesmím zapomenout na pana profesora Kreissla ze ZUŠ V. Talicha, pod jehož vedením vznikly četné malby a kresby, které je možné na výstavě vidět a děkuji také našim rodinám a přátelům za podporu.
Přijďte se podívat, rádi Vás uvidíme...
